---

O článku

Příběh tohoto článku se začal psát někdy před dvanácti lety, když Zdeněk viděl plakát Českého svazu včelařského, že 95 % rostlin opyluje včela medonosná a pouze zbylých 5 % opylují divocí opylovači. Toto tvrzení odporovalo jeho zkušenostem z terénu, ale uvědomoval si, že k vyvrácení tvrzení včelařské lobby bude potřeba komplexního datového souboru a ne jen terénní zkušenosti. Začal dohledávat články s publikovanými spektry opylovačů rostlin mírného pásma a sestavovat a analysovat vznikající databázi. O několik let později během pandemie CoViD Zdeněk mne přizval ke spolupráci na článku a já jsem své přispění začal vymyšlením názvu a zkratky výsledné databázi spekter opylovačů (FloViD – Floral Visitor Database). Zhruba ve stejné době se díky projektu PLADIAS (www.pladias.cz) zpřístupnila data o četnosti a pokryvnosti rostlinných druhů ve vegetaci České republiky, a tak jsme mohli otestovat další naši hypotézu z terénu, tedy že spektrum opylovačů rostliny závisí také na jiných rysech její ekologie než jen běžně uvažovaných vlastnostech květů.

O výzkumu

Naše výsledky jsou téměř přesným opakem toho, co tvrdil Český svaz včelařský, protože včely medonosné tvoří pouze 5,5 % z návštěv u 255 studovaných druhů rostlin zahrnutých do FloViD (při cca 250 tisících zaznamenaných jedincích opylovačů). Překvapilo nás také, že podceňovaný dvoukřídlý hmyz se podílel téměř z poloviny na zaznamenaných návštěvách květů (obr. 1). Navíc, sice existuje skupina rostlin, jejichž spektrům opylovačů dominují čmeláci, ale většina zkoumaných rostlinných druhů měla tzv. generalisovaná spektra opylovačů, t.j. byla navštěvována v dostatečných počtech více skupinami opylovačů. Tento obrázek se poněkud liší od běžné představy opylování jako světa plného důmyslných adaptací a úzkých vztahů rostlin a opylovačů a posouvá nás k pohledu na opylování (přinejmenším v nelesních ekosystémech mírného pásu) jako interakcí přizpůsobivých hráčů, kteří reagují na situaci teď a tady.

Podobně naše výsledky naznačují, že při zkoumání spekter opylovačů rostlinných druhů musíme uvažovat i jiné jejich vlastnosti (např. šíři niky) než jen vlastnosti jejich květů, Z hlediska ochrany přírody pak musíme vzít v úvahu, že rostliny s úzkými nikami (často specialisované na konkrétní stanoviště) mohou být náchylnější k narušení pohlavního rozmnožování nedostatkem opylovačů, protože jejich opylení závisí v průměru na menším počtu skupin opylovačů. Závěrem je rovněž třeba poznamenat, že naše studie pokrývá pouze necelých 10 % druhů temperátní evropské flóry, a to ještě z velké části soustředěných do několika druhově bohatých čeledí s výraznými květy (hvězdnicovité, bobovité, hluchavkovité, pryskyřníkovité, vřesovcovité). Ve 21. století se může zdát poněkud nepatřičné vyzývat, abychom se více věnovali sezení na louce či v lese a pozorování opylovačů na méně nápadných druzích rostlin, ale bez toho bude naše poznání opylování stále zatížené nerepresentativním výběrem studovaných rostlin. Kromě toho, že je to prostě zábava.

O autorech

Zdeněk Janovský

Zdeněk se věnuje populační biologii a věnoval více než patnáct let svého života poznávání, jak rostliny přežívají v krajině na příkladu čertkusu lučního (Succisa pratensis) a je bohužel tak trochu podobný svým studovaným rostlinám – pomalý, vytrvalý a bez zájmu o přílišnou pozornost. Během svého působení na Karlově universitě ovlivnil skupinu mladých vědců, svých přátel, aby se věnovali studiu opylovačů, oboru biologie, který v té době na Univerzitě Karlově chyběl. Společně založili dlouhodobý experiment zaměřený na studium vztahů rostlin a opylovačů na druhově bohaté louce K Handrkovu, ale protože věda jen zřídka přímo mění společnost a přírodu k lepšímu, slouží v současnosti jako starosta Obce Chlístovice (desetivesničí zahrnujícího i jeho domovský Svatý Jan t. Krsovice a louku K Handrkovu 🙂 ).

Jakub ‘Kuba’ Štenc

Jmenuji se Kuba a jsem autorem tohoto příspěvku. V současnosti dokončuji své doktorské studium na katedře Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK, ve kterém se soustředím na efektivitu opylování rostlin opylovači. Mám rád reggaetón a historické podcasty a miluji pozorování květů a způsobu, jakým je pyl přenášen. Ve své budoucí kariéře se chci zaměřit na rozpletání vnitřní struktury vztahů mezi rostlinami a opylovači a možná mít svou vlastní malou zahrádku, kde bych mohl pěstovat svou oblíbenou zeleninu.