Jakub Štenc: Matching plants and pollinators in Czech grasslands: Czech Version


O článku

Příběh tohoto článku se začal psát někdy před dvanácti lety, když Zdeněk viděl plakát Českého svazu včelařského, že 95 % rostlin opyluje včela medonosná a pouze zbylých 5 % opylují divocí opylovači. Toto tvrzení odporovalo jeho zkušenostem z terénu, ale uvědomoval si, že k vyvrácení tvrzení včelařské lobby bude potřeba komplexního datového souboru a ne jen terénní zkušenosti. Začal dohledávat články s publikovanými spektry opylovačů rostlin mírného pásma a sestavovat a analysovat vznikající databázi. O několik let později během pandemie CoViD Zdeněk mne přizval ke spolupráci na článku a já jsem své přispění začal vymyšlením názvu a zkratky výsledné databázi spekter opylovačů (FloViD – Floral Visitor Database). Zhruba ve stejné době se díky projektu PLADIAS (www.pladias.cz) zpřístupnila data o četnosti a pokryvnosti rostlinných druhů ve vegetaci České republiky, a tak jsme mohli otestovat další naši hypotézu z terénu, tedy že spektrum opylovačů rostliny závisí také na jiných rysech její ekologie než jen běžně uvažovaných vlastnostech květů.

O výzkumu

Naše výsledky jsou téměř přesným opakem toho, co tvrdil Český svaz včelařský, protože včely medonosné tvoří pouze 5,5 % z návštěv u 255 studovaných druhů rostlin zahrnutých do FloViD (při cca 250 tisících zaznamenaných jedincích opylovačů). Překvapilo nás také, že podceňovaný dvoukřídlý hmyz se podílel téměř z poloviny na zaznamenaných návštěvách květů (obr. 1). Navíc, sice existuje skupina rostlin, jejichž spektrům opylovačů dominují čmeláci, ale většina zkoumaných rostlinných druhů měla tzv. generalisovaná spektra opylovačů, t.j. byla navštěvována v dostatečných počtech více skupinami opylovačů. Tento obrázek se poněkud liší od běžné představy opylování jako světa plného důmyslných adaptací a úzkých vztahů rostlin a opylovačů a posouvá nás k pohledu na opylování (přinejmenším v nelesních ekosystémech mírného pásu) jako interakcí přizpůsobivých hráčů, kteří reagují na situaci teď a tady.

Podobně naše výsledky naznačují, že při zkoumání spekter opylovačů rostlinných druhů musíme uvažovat i jiné jejich vlastnosti (např. šíři niky) než jen vlastnosti jejich květů, Z hlediska ochrany přírody pak musíme vzít v úvahu, že rostliny s úzkými nikami (často specialisované na konkrétní stanoviště) mohou být náchylnější k narušení pohlavního rozmnožování nedostatkem opylovačů, protože jejich opylení závisí v průměru na menším počtu skupin opylovačů. Závěrem je rovněž třeba poznamenat, že naše studie pokrývá pouze necelých 10 % druhů temperátní evropské flóry, a to ještě z velké části soustředěných do několika druhově bohatých čeledí s výraznými květy (hvězdnicovité, bobovité, hluchavkovité, pryskyřníkovité, vřesovcovité). Ve 21. století se může zdát poněkud nepatřičné vyzývat, abychom se více věnovali sezení na louce či v lese a pozorování opylovačů na méně nápadných druzích rostlin, ale bez toho bude naše poznání opylování stále zatížené nerepresentativním výběrem studovaných rostlin. Kromě toho, že je to prostě zábava.

Proporce skupin opylovačů ve spektrech návštěvníků květů rostlin. Proporce jsou průměrovány pro 255 druhů rostlin pro které máme dostatek použitelných záznámů. Autory fotografií jsou Zdeněk Janovský, Lubomír Hrouda a Jakub Štenc.
Spektrum opylovačů typické evropské rostliny mírného pásma se více podobá bolševníku obecnému (Heracleum sphondylium) vlevo (zde s několika jedinci pestřenek na návštěvě současně) spíše než tořiči hmyzonosnému (Ophrys insectifera), orchideji opylované oklamanými samečky dvou druhů kutíků. Přes relativní vzácnost rostlin se specialisovanými opylovači existuje o nich nepoměrně více studií než o rostlinách s generalisovanými spektry opylovačů. Tento vzorec přetrvává již od Darwinových prací o opylení orchidejí z 70. let 19. století. Autory fotografií jsou Zdeněk Janovský a Jakub Štenc.

O autorech

Zdeněk Janovský

Zdeněk se věnuje populační biologii a věnoval více než patnáct let svého života poznávání, jak rostliny přežívají v krajině na příkladu čertkusu lučního (Succisa pratensis) a je bohužel tak trochu podobný svým studovaným rostlinám – pomalý, vytrvalý a bez zájmu o přílišnou pozornost. Během svého působení na Karlově universitě ovlivnil skupinu mladých vědců, svých přátel, aby se věnovali studiu opylovačů, oboru biologie, který v té době na Univerzitě Karlově chyběl. Společně založili dlouhodobý experiment zaměřený na studium vztahů rostlin a opylovačů na druhově bohaté louce K Handrkovu, ale protože věda jen zřídka přímo mění společnost a přírodu k lepšímu, slouží v současnosti jako starosta Obce Chlístovice (desetivesničí zahrnujícího i jeho domovský Svatý Jan t. Krsovice a louku K Handrkovu 🙂 ).

Zdeněk Janovský prezentující pilotní výsledky našeho výzkumu. Autorem fotografie je Jakub Štenc.

Jakub ‘Kuba’ Štenc

Jmenuji se Kuba a jsem autorem tohoto příspěvku. V současnosti dokončuji své doktorské studium na katedře Botaniky, Přírodovědecké fakulty UK, ve kterém se soustředím na efektivitu opylování rostlin opylovači. Mám rád reggaetón a historické podcasty a miluji pozorování květů a způsobu, jakým je pyl přenášen. Ve své budoucí kariéře se chci zaměřit na rozpletání vnitřní struktury vztahů mezi rostlinami a opylovači a možná mít svou vlastní malou zahrádku, kde bych mohl pěstovat svou oblíbenou zeleninu.

Jakub “Kuba” Štenc ležící, nespící uprostřed “pustiny” na Islandu. Žádný opylovač v dohledu. Autorem fotografie je Amanda Mateo Beneito.

2 thoughts on “Jakub Štenc: Matching plants and pollinators in Czech grasslands: Czech Version

Leave a comment